Poválečná léta jižne přinesla malíři úspěchy z let 1920 – 1939. V Čechách byl po válce téměř zapomenut. Teprve nedávno začala umělecká rehabilitace umělce ve Francii, Monaku, Izraeli i v rodné zemi a znovu ožil zájem o bravurní nadčasovou malbu malíře, který ve dvacátých letech tvořil v duchu francouzské moderní malby srovnatelně s Picassem, Derainem či Modiglianim. 

Dílo Francois Zdeňka Eberla čeká na svůj zasloužený návrat mezivě hlasné české, ale i francouzské malíře 1. poloviny 20. století. Mnohé napoví i první česko – francouzská monografie, která o autorovi vyjde v letošním roce, Legie a jednoho z nejpozoruhodnějších umělců dvacátých a třicátých let, který v posledních třech letech znovu vstává z popela zapomnění, a jeho dílo nám připomíná zázračný objev. 

Francois Zdeněk Eberl se narodil v pražské židovské rodině, po úspěšném absolvování gymnázia studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Jeho spolužáky byli Václav Špála a Emil Filla. Během studia mladý umělec přestoupil na Akademii do Mnichova, kterou absolvoval s výtečným prospěchem a na mnichovské akademii dva roky působil jako učitel malby. 

Posléze zakotvil v Paříži a usadil se na Montmartru. Přátelil se s Picassem a Modiglianim a velmi rychle se prosadil jako úspěšný malíř žen. Jeho sugestivní ženské portréty a akty v originálním působivém pojetí si získaly velké množství obdivovatelů. V roce 1926 zazářil na výstavě francouzského umění ve Stockholmu a od konce dvacátých let pobýval střídavě v Monte Carlu a Paříži. 

Vlastníte umělecké dílo
a chcete ho prodat
v naší galeri?